Ahoj Všichni! Tak tohle jsem já.

Ahoj! Já jsem Markéta Zemanová. Markét, Markétka, Maky, taky Keli, jak mi říká ségra, no a pro Amíky Marky. Obyčejná, pozitivní holka, která musí pořád něco dělat, miluje sport, fitko, modu, hory, cestování a svoji rodinu. Úplně (ne)normální, někdy bláznivá, někdy až moc citlivá, někdy tvrdohlavá blondýna z vesnice, která se rozhodla přestat žít v životě, ve kterým nebyla ani trochu šťastná a rozhodla se jít si za štěstím. 

V říjnu 2017 jsem udělala nejlepší rozhodnutí v mým životě a odjela. Do Ameriky. Sama. Bylo to jedno velký sebe-vysvobození se? útěk? zvědavost? Kdo ví. Zkrátka jsem to tak cítila. No, a tak teď žiju tady v Americe. A jsem tu šťastná. Už druhým rokem jsem tu jako Au pair a je to jedno velký dobrodružství. Bože, příjde mi to šílený. Zdá se mi, jako kdybych přijela před měsícem. A on už je to rok? 
První rok jsem prožila v Seattle, ve státě Washington na west coast. Byl to skvělej rok, plnej velkých změn, cestování, poznávání (se) a velkýho dobrodružství, který ale utekl jako voda a já musela udělat pro mě dost dúležitý rozhodnutí. A já se rozhodla opět vystoupit z mojí komfortní zony a posunout se někam dál. Protože právě vystoupení z naší komfortní zony, velké změny v našich životech, někdy i bolest a těžký chvíle, to je to, co nás posouvá dopředu. A tak jsem tady. V malebným, krásným městečku Chappaqua v New Yorku. 

No a jak to Všechno začalo? Proč jsem tady? Proč jsem se rozhodla do toho jít? Proč jsem se rozhodla se později přestěhovat na druhou stranu Ameriky? Co Všechno za tím vším vlastně je? 
Tohle všechno bych Vám ráda pověděla na tomhle blogu. Kde budu psát někdy spisovně, někdy nespisovně. Příběhy budou někdy krátký, někdy dlouhý, někdy pozitivní, někdy smutný a někdy snad i vtipný. Prostě píšu tak, jak to cítím. Ráda bych s Vámi sdílela moje dny z tohohle velkýho dobrodružství plnýho žážitků, emocí, těžkýho rozhodování, cestování, štěstí, ale taky těžkých chvil. Ráda bych s Vámi sdílela svůj život. Nebyl totiž vždycky úplně růžovej. No. Já vím, zní to zvláštně od dvaceti-letý holky, ale je to tak. A jsem si jistá, že tou dvacítkou, kterou jsem v létě na Hawaii oslavila, btw. pardon, ale fakt jsem si ke svým dvacátým narozeninám koupila dovolenou na Hawaii?, to všechno začíná.  Chtěla bych s vámi sdílet moje cíle a motivaci, která mě žene dopředu, ale taky fakt, že nikdo není Nej a že i já mám dny, kdy všechno vzdávám. A to je podle mého úplně normální. Všechno tohle budou Marky's days. Tak Vás tu vítám a doufám, že Vás ty moje někdy pochmurný, někdy veselý a někdy cestovatelský dny budou bavit. 
Byla bych ráda, kdyby někdo, kdo si prožil něco podobnýho tady našel spříznění, podporu, inspiraci a hlavně motivaci. Motivaci na sobě pracovat a něco dokázat. A jít si za svým. Protože osud nás nasměruje a je už jenom na nás, jak s tím my naložíme a jaký si to v životě uděláme. A já bych Vám/nám všem přála, abychom si našli tu pro nás nejlepší cestu, nevzdávali se a řídili se nejlépe tím, co cítíme. 
Tak zas brzy,
Markét.

Komentáře

Oblíbené příspěvky